Florence

3. prosince 2012 v 20:06 |  dopisy
Vzpomínáš si na minulý rok,podzim? Na naše první setkání, skrz reproduktory? To byl poprvé co jsem se nechala zvednout tvým hlasem .Byl to ten ''kritický listopad'', když mě mé surové pocity svlíkaly až na kost a já cítila jak opadávám, stejně jako květy růží a stromy za okny. Někdo mi tě doporučil, snad kamarádka už skoro před měsícem a já si zrovna v tu chvíli na tebe vzpomněla. Vyhledala jsem si první píseň z tvého tehdy nového alba a nečekala nic zázračného. Spletla jsem se. Tvá hudba si vzala kus mne a nahradila ho sebou, vyléčila mne z mé ,,nemoci''. Zpívala jsi správná slova, ve správný čas, zpívala jsi mi, že mám setřást všechny démony a že nemám dovolit, aby mě trápili. Zvuky bubnů a harfy ve mě vyvolaly náhlý pocit důvěry, souznění a proto jsem poslechla tvá slova stejně jako mnohokrát poté. Náhle bylo zpětné navlékání vrstev na torzo vědomí mnohem jednoduší a já mohla konečně vykašlat všechen prach a štěrk.
Od té doby, jsi mi doprovodem a průvodcem v myšlenkách, ve věcech současných i dávno minulých. Nejsilnější vzpomínky, které si mi pomohla pevně ukotvit v hlavě,mám na křídové útesy v Británii (What The Water Gave Me), pláně plné ovcí s černými hlavami a béžovými kožichy ( Leave My Body), kavárny,čajovny,přátele( Dog Days Are Over) a teď, skoro čerstvě i na první chvíle strávené s ním, s mým malým lvem s kudrnatou hřívou (My Boy Builds Coffins).
Tvá hudba je takovým dezertem, lékem na zahnání strachu, je stejně potřebná jako horká káva, nebo svetr z kašmíru.
Takže, milá Flo, děkuji ti, že mi ukazuješ správnou cestu, skládáš listy do archu a rozčesává lišce zacuchanou srst. Pokračuj dál, máš plíce naplněné božským vzduchem,tak jich prosím plně využívej.


Pořád slyším zurčení moře...


Největší tma je vždy před úsvitem.
 

2 lidé ohodnotili tento článek.

Komentáře

1 Kapitánka Nemo Kapitánka Nemo | 3. prosince 2012 v 20:11 | Reagovat

Milá Flo,
velmi Ti děkuji za Tvou hudbu. Jsem z ní taktéž naprosto unešená! Ne na takové úrovní, jako má drahá Ellanesss, ale i přesto.. Děkuji Ti za to, co tvoříš. Díky Ti za to, co Tvé stvoření dokáže s člověkem udělat.

2 Dara Dara | Web | 5. prosince 2012 v 14:53 | Reagovat

Hodně štěstí s novým blogem.

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.
 

Aktuální články

Reklama